Praha to s trolejbusy myslí vážně. A v blízké budoucnosti se elektrické vozy stanou významnou součástí dopravy, kde budou nahrazovat na některých trasách autobusy. Přínos nasazení trolejbusů je jednoznačný: tišší a plynulejší jízda, nulové emise a úspory na naftě, kterou potřebují klasické dieselové autobusy. Navíc současné technologie dovolují nasadit na tratě takzvané parciální vozy, které si po značnou část své jízdy vystačí s bateriemi a nepotřebují troleje po celé délce své trasy.
Zmrtvýchvstání pražských trolejbusů naplno odstartuje na podzim, kdy se rozjede první plnohodnotná linka 140 z Palmovky do Miškovic. V pokročilém stadiu přípravy je rovněž příprava linky 119 (jako trolejbus linky 59) z Nádraží Veleslavín na letiště, která se začne stavět již na přelomu letošního a příštího roku. A do první etapy elektrifikace jsou zařazeny rovněž linky 131, 137, 176, 191, 201.
Praha však tento seznam aktuálně podstatně rozšířila a poprvé do něj přidala trasy na pravém vltavském břehu. Dopravní podnik dostal za úkol rozjet projekty nasazení trolejbusů na linkách 112 (Nádraží Holešovice – Podhoří), 136 (Sídliště Čakovice – Jižní Město) a 150 (Na Beránku – Želivského). Odhadované investiční náklady všech tří projektů činí 1,1 miliardy korun a stavba tratí odstartuje v roce 2027. Další linky se začnou připravovat i na levém břehu, a to spoje 142 (Nové Butovice – Velká Ohrada), 225 (Velká Ohrada – Nové Vokovice), 174 (Vypich – Nádraží Řeporyje) a 184 (Vypich – Velká Ohrada).
Zatímco v současné době je Praha v rámci České republiky trolejbusovým trpaslíkem, po dokončení plánovaných tratí bude jedním z největších provozovatelů trolejbusů v Česku. Ale investice do trolejbusů v tomto případě nejsou motivovány závodem s jinými městy, jako spíš cílem zajistit kvalitní službu veřejnosti a současně přispět k plnění klimatických závazků Prahy, které mimo jiné stanoví, že do roku 2030 město sníží emise CO2 o 45 % oproti roku 2010.
Foto: DPP
