Z Brumlovky v Dejvicích za 18 minut, ze Smíchova na Pankrác za 9? S linkou metra vytvářející kruh po širším centru Prahy, která by zároveň umožnila přestup na stávající trasy, by se doprava po městě výrazně zrychlila. Už dnes by jen v jižní části metro O denně využilo kolem 150 tisíc lidí a ročně by jich byly desítky milionů. Po dostavbě nových rezidenčních čtvrtí by okružní metro využívalo zhruba 100 milionů cestujících ročně.
Vize nové linky metra vychází z potřeby řešit budoucí výrazný nárůst obyvatel v hlavním městě. Již nyní žije v Praze skoro 1,6 milionu obyvatel a denně sem skoro dalších 250 tisíc dojíždí za prací. Když k tomu připočtete turisty, vychází zhruba dvoumilionové mraveniště. Současně probíhá intenzivní výstavba na Smíchově, ve Vysočanech, na nákladovém nádraží Žižkov a v dalších lokalitách. Nové domy a čtvrti po celé Praze pojmou 270 tisíc lidí. A počet lidí, kteří se budou chtít pohybovat po městě, dále posílí výstavba vysokorychlostních tratí či dráhy do Kladna.
Navíc musíme myslet na to, že většina dopravních tras MHD v Praze vede přes centrum, kde jsou extrémně vytížené přestupní stanice Muzeum, Můstek a Florenc. Když se potřebujete dostat například z Bohnic na Žižkov, nezbývá než jet přes střed Prahy. A to je druhý problém, který by okružní linka vyřešila – propojila by nově vznikající obytné čtvrti a zároveň by protínala ostatní linky metra, vznikl by tak ucelený systém.
Okružní linka může mít délku 36 kilometrů a 23 stanicemi. Celkem by tak po jejím dokončení pražské metro měřilo 114 kilometrů a mělo 101 stanic. Tím by se stalo srovnatelným se zhruba stejně velkým Mnichovem, kde je již v současné době 103 kilometrů metra.
Nová linka by měla vést z Nádraží Podbaba přes Dejvice, Smíchov, Dvorce, Budějovickou, Vršovice, Žižkov, Vysočany do Čakovic. A ve druhé fázi propojit i Čakovice s Podbabou. Trasa by podstatně zkrátila dopravní spojení mezi některými městskými částmi, které by nemuselo nutně vést přes centrum Prahy.
Samozřejmě, že investice takového rozsahu se musí důkladně prověřit. Bez kvalitních podkladů o ní nelze zodpovědně rozhodovat. Prvním krokem je studie proveditelnosti. Pokud by vše běželo bez problémů, mohla by samotná stavba začít někdy po roce 2035.
