Jako minibus se označuje vozidlo s délkou do 8 m, midibus má délku od 8,01 m do 10 m a posledním typem v kategorii menších vozidel je tzv. midibus+ s délkou 10,01 m až 11 m. První midibusová linka zahájila v roce 2003 provoz na trase spojující areály Všeobecné fakultní nemocnice v oblasti Karlova a Větrova se stanicemi metra I. P. Pavlova a Karlovo náměstí. Následovaly další, například pro obsluhu Žvahova, Radotína nebo spojení zoologické zahrady s bohnickým sídlištěm. Celkem je dnes v Praze v provozu 34 takových linek, v rámci Pražské integrované dopravy (PID) pak 67.
Důležitým impulsem pro mini a midibusy byl vývoj a výroba bezbariérově přístupných vozidel i v této velikostní kategorii. Nasazení menších autobusů umožnilo zajistit dopravní obsluhu v lokalitách s omezenou průjezdností pro běžné 12metrové autobusy, a dále i v oblastech s menším počtem cestujících, kde by provoz autobusů běžné velikosti byl neekonomický. Díky menší velikosti umí vozidla zajet třeba do areálů nemocnic, jako například na Bulovku, do Bohnic, nebo do nemocnice Pod Petřínem. Obsluhují také uličky historického centra v okolí Staroměstského náměstí nebo v Petrské čtvrti.
Dopravní podnik do budoucna plánuje, že na některé trasy nasadí elektrické midibusy, a to především tam, kde bude možné využít tramvajovou infrastrukturu k jejich napájení. Taková vozidla totiž mohou vozit menší baterie a o přestávkách se nabíjet přímo na tramvajových obratištích. Vhodnou lokalitou pro takové řešení může být například společné tramvajové a autobusové obratiště Hlubočepy pro midibusovou linku na Žvahov.
Nejdelší pražská midibusová linka je č. 203 z Polikliniky Budějovická na Háje, jejíž trasa má 24 kilometrů. Naopak nejkratší je školní č. 269, která na své trase od Nádraží Radotín ke Škole Radotín neurazí ani jeden kilometr. Z běžných denních linek je nejkratší linka č. 249 ze Zličína na Nový Zličín, délkou ale linku č. 269 přesahuje jen o několik set metrů.
Fotografie: DPP – Petr Hejna
