Začíná se stavět most z Podolí na Smíchov a Štvanická lávka už má za sebou podstatnou část prací. Je v Praze ještě místo pro další mosty? Kde by podle vás mohly vzniknout?
Praha má z tohoto hlediska velký potenciál a mostů tu určitě může vzniknout celá řada. Těch velkých pro automobilovou dopravu, i těch menších pro pěší a cyklisty. Z pohledu od severu je to určitě Suchdolský most jako součást Pražského okruhu. Jižněji pak třeba propojení libeňských kos směrem k budoucí Povltavské promenádě a samozřejmě připravovaný Rohanský most. V centru města bych přivítal důsledné propojení Střeleckého, Slovanského a Dětského ostrova sítí lávek pro pěší. A pak tu máme velký prostor na jihu Prahy, kde se nabízejí například spojení v oblasti Chuchle a lávky na soutoku Berounky a Vltavy.
Proč se nyní staví lávka právě mezi Holešovicemi, Štvanicí a Karlínem? V této oblasti přece už dva mosty jsou…
Myslím, že je to skvěle vybrané místo, které spojuje dvě rozvíjející se oblasti. Na holešovické straně přímo na ose lávky se nachází tržnice, kterou čeká rekonstrukce, a v budoucnu nedaleko vyroste Vltavská filharmonie. Na straně druhé rostoucí Karlín. K tomu připočtěte plánovanou revitalizaci celého ostrova Štvanice. Já myslím, že si tohle místo lávku zaslouží. Mimo jiné se díky ní propojí cyklostezky na protilehlých vltavských březích. Nyní jsou cyklisté i pěší odkázáni na Hlávkův most, což není ideální trasa.
Pro lávku se poprvé v Česku používá speciální druh betonu. Co tím stavba získá?
Jde o unikátní použití takzvaného ultra-vysokohodnotného betonu v takovémto objemu. Tenhle materiál má naprosto vynikající vlastnosti. Je velmi pevný, a díky tomu může být konstrukce velmi subtilní. Má krásnou bílou barvu, takže lávka vypadá skoro, jako by byla z kamene, třeba mramoru. A také má velmi jemnozrnnou strukturu, takže je takřka bez pórů a neproniká do něj voda. To podstatně zvyšuje trvanlivost stavby. Velkou výhodou je, že na rozdíl od normálního betonu se na lávku nemusí klást žádné další izolační souvrství. Bude se prostě chodit a jezdit přímo po betonových prefabrikátech. Na pochozí části bude pochopitelně beton strukturovaný, aby neklouzal.
Mluvil jste o odolnosti. Kdyby se v Praze opakovaly velké povodně, lávka by obstála?
A nejen to. Na lávce je poprvé v Praze instalována speciální technologie právě pro případ povodní. Poslední pole na holešovické straně se může v případě povodní zdvihnout o 3,2 metru vzhůru, čímž by se celá lávka dostala nad úroveň vody. Zároveň se tím zabrání hromadění splaví, které povodeň přináší.
V jaké fázi je nyní stavba?
Aktuálně bylo dokončeno betonování posledního z pilířů. Lávka má celkem 5 pilířů, z toho dva jsou ve vodě. Právě u nich je betonáž pochopitelně náročnější. Vezměte si, že rozměry největšího pilíře jsou cca 1,8 x 5 metrů a 13 na výšku. To představuje zhruba 120 kubíků betonu a pilíř se betonuje v celém objemu najednou. Zároveň se v KŠ Prefě ve Štětí betonují prefabrikáty z ultra-vysokohodnotného betonu. Ty se budou postupně umísťovat na hotové pilíře. Celá lávka bude hotová počátkem příštího roku.
Vy jste i autorem návrhu rekonstrukce Libeňského mostu, který obrazně řečeno přežil svou vlastní smrt, protože již bylo rozhodnuto o jeho zbourání…
Poděkování za záchranu mostu patří především Adamu Scheinherrovi za jeho několikaleté úsilí, ať už na začátku v roli aktivisty, tak později v roli náměstka pro dopravu pražského magistrátu. Taková kvalitní architektura se nemůže bourat a naším úkolem je naopak zachovat ji v maximální míře pro budoucnost. Most, který navrhl Pavel Janák, může být považován za jediný kubistický most na světě. Další zajímavostí je technika oblouků, jsou totiž z prostého betonu bez výztuží, takže je to vlastně podobné, jako kamenná klenba. Všechny analýzy Kloknerova ústavu ČVUT v Praze prokázaly, že i po téměř sto letech tahle konstrukce spolehlivě funguje. Kdyby byl použit železobeton, tak už bychom tu možná viděli problémy s korozí ocelové výztuže.
Takže ta původní konstrukce zůstane zachována?
Libeňský most je vlastně soumostím, které má několik částí. Projekt počítá s tím, že se zachová to nejcennější, právě dvě obloukové části postavené podle architekta Janáka, které tvoří pěti obloukový most přes Vltavu a dále velký oblouk přes bývalé východní rameno řeky. To je mimochodem vůbec největší mostní oblouk z prostého betonu v Evropě. Další konstrukce již nelze opravit a musí se zbourat. Ale budou nahrazeny novými, jejichž podoba vychází i z Janákových skic a využívá jím navržené mostní prvky. Výsledkem vlastně budou dva Janákovy mosty, které propojí jednotná architektura. Obě obloukové části spojí konstrukce, pod níž může proudit voda a rozlít se Vltava v případě povodní. To umožní také snížit hladinu vody v Karlíně, pokud by skutečně povodeň přišla.
A co asfaltová vozovka a chodníky?
Samozřejmě vozovka i chodníky budou nové v celé délce mostu. I tady se například u chodníků vychází z původní podoby dláždění navržené Janákem. U obloukových mostů bude pečlivě vyčištěn a opraven povrch včetně doplnění poškozených částí, takže most bude krásně světlý jako v době jeho vzniku.
Součástí návrhu jsou i bezbariérové rampy umožňující přístup na Rohanský ostrov, neobnovuje se tedy jenom samotný most…
Most nesmíme chápat jen jako spojnici z bodu A do bodu B, ale zejména ve městě je třeba, aby byl zasazen do širšího kontextu. Náš projekt počítá s tím, že prázdná místa v opěrách mostu a pod mostem vyplní obchody a kavárny, v otevřených prostorách pod oblouky získá prostor kultura, skatepark, kluziště. A také samotný Rohanský ostrov čekají velké změny a vznikne tu velká odpočinková oblast. Všechny pozemky v Praze jsou nesmírně cenné, a proto i prostory pod mosty mají ohromný potenciál pro využití. Neměly by být odkladištěm, ale místem pro setkávání lidí. Já věřím, že se tahle filozofie stane trendem i v Praze.
Na jaký most se chystáte teď?
Teď pracujeme na projektu rekonstrukce Hlávkova mostu. U tohoto projektu je připravovaná rekonstrukce starých obloukových částí, ale i v tomto případě se snažíme most zakomponovat dopravně a urbanisticky do souvislostí. Na jedné straně vznikne Vltavská filharmonie, na druhé straně se zase chystá rozsáhlá proměna území Florence a Těšnova. A uprostřed se připravuje revitalizace ostrova Štvanice. A do toho všeho musí zapadat i Hlávkův most.
